Bezbariérové Brno

Poradní sbor Rady města Brna pro Bezbariérové Brno

Informace jako přístup: Mapa přístupnosti pro osoby se sluchovým znevýhodněním

Jak informovat osoby neslyšící a nedoslýchavé o tom, kde se nachází místa osazená indukční smyčkou a kde je možné domluvit se českým znakovým jazykem?

Ilustrační příběh

Michal je neslyšící. Ačkoliv je velmi soběstačný, nastávají v jeho životě situace, kdy potřebuje pomoc. Pokaždé, když jde do kavárny nebo restaurace, neslyší servírku, nač se jej ptá, a je tak odkázán na překladatele do českého znakového jazyka nebo objednání prstem zabodnutým do jídelního lístku. Občas se stane, že mu servírka přinese jinou objednávku, protože se špatně podívá, na co Michal ukázal. Někdy dokonce rezignuje na opravu objednávky, neboť jej frustruje zdlouhavé vysvětlování. Kdyby tak servírka uměla alespoň základy českého znakového jazyka, pomyslí si Michal. Jeho kamarád Marek na tom není o moc lépe. Je nedoslýchavý a se zbytky sluchu mu pomáhá naslouchátko. Když spolu jedou na výlet, jízdenky kupuje většinou Marek. Jenže na autobusovém nádraží mu ani naslouchátko moc nepomáhá, protože se v něm tříští hluk autobusů a davu lidí, až jej bolí hlava a prodavače jízdenek za skleněnou přepážkou přes lomoz neslyší. Kdyby tak věděl, zda je možné koupit si lístky jinde, třeba u přepážky s indukční smyčkou, kde by mu okolní hluk nevadil.

Neslyšící muž dumá, zda se v kavárně dorozumí

Analýza

  1. Lidé nedoslýchaví nemají informace o tom, kde se nachází budovy či přepážky osazené indukční smyčkou. V případě, že indukční smyčka není označena, nemusí si jí všimnout a nepoužijí ji, ani když je na daném místě osazena.
  2. Lidé neslyšící nemají informace o tom, kde všude je možné domluvit se českým znakovým jazykem. I v případě, že se nachází na místě, kde by bylo možné komunikovat českým znakovým jazykem, nemohou této možnosti využít, jelikož o ní nevědí.

Návrh

  1. Vytvoření specializované mapy označující místa, kde je možné se domluvit českým znakovým jazykem a kde je k dispozici indukční smyčka. V internetovém prostředí se může jednat například o mapu přístupnosti.

Konkrétní realizace v Brně

Na jaře roku 2017 byla Odborem zdraví Magistrátu města Brna a Poradním sborem pro bezbariérové Brno vytvořena online aplikace Mapy přístupnosti města Brna. Jedná se o digitální verzi tištěného Atlasu přístupnosti, který byl vytvořen v roce 2012. Tato mapa je nicméně cílena především na osoby s pohybovým znevýhodněním a slouží primárně uživatelům vozíků.

Na podzim roku 2017 bylo Poradním sborem pro bezbariérové Brno rozhodnuto, že základ této aplikace bude použit pro vytvoření speciální Mapy přístupnosti pro osoby sluchově postižené. Mapová aplikace zobrazuje místa v Brně, kde jsou instalovány indukční smyčky a kde se lze domluvit českým znakovým jazykem.

Jedná se o iniciativu Unie neslyšících Brno, která potřebná data sbírá a aktualizuje. Piktogramy pro mapovou aplikaci byly vytvořeny zaměstnanci Odboru městské informatiky a do mapy byly zaneseny začátkem roku 2019. Unie neslyšících Brno plánuje místa osazená indukční smyčkou fyzicky označovat piktogramem i přímo v terénu.

https://gis.brno.cz/mapa/sluchove-postizeni/

Neslyšící muž si hledá na internetu podniky na mapě přístupnosti

Časová osa

  • jaro 2017:

    vytvoření webové aplikace Mapa přístupnosti města Brna

  • podzim 2017:

    rozhodnutí Poradního sboru o vytvoření Mapy přístupnosti pro osoby sluchově postižené

  • zima 2018:

    návrh piktogramů, zanesení informací o indukčních smyčkách a českém znakovém jazyce do mapy

  • jaro 2019:

    spuštěna Mapa přístupnosti pro osoby sluchově postižené

Omezení řešení

  • Je obtížné získávat data o tom, kde:

    • jsou instalovány indukční smyčky a zda jsou v provozu. Řada institucí indukční smyčky nainstalované má, ale nespouští je (například soudy).
    • se lze setkat s lidmi ovládajícími český znakový jazyk, neboť po ukončení kurzů českého znakového jazyka dochází k přerušení kontaktů a neexistují informace o tom, kde se lidé s touto kompetencí nachází.
  • Pro aktualizaci a rozšíření databáze by Unie neslyšících Brno potřebovala další pracovní sílu.

  • Je obtížně stanovitelné, která zařízení je vhodné do mapy zadávat. Zařazení například kavárny pouze na základě znalosti, že zde jeden zaměstnanec ovládá český znakový jazyk, může být pro uživatele scestné, pokud kavárnu navštíví mimo dobu jeho směny.

Závěry

  • Díky propojení institucí v Poradním sboru pro bezbariérové Brno došlo k předání informací o místech, kde jsou instalovány indukční smyčky a kde je možné se domluvit českým znakovým jazykem. Tyto informace tak byly zaneseny do Mapy přístupnosti města Brna.
  • Mapa přístupnosti pro osoby sluchově postižené umožňuje osobám nedoslýchavým seznámit se předem s tím, zda je na daném místě instalována indukční smyčka, a osobám neslyšícím, zda je možné očekávat, že se na daném místě bude možné domluvit českým znakovým jazykem.
  • Označování míst s instalovanými indukčními smyčkami je obdobně důležité jako jejich samotná instalace.
  • Informování o možnosti komunikovat v českém znakovém jazyce je obdobně důležité jako jeho znalost.

Slovníček

český znakový jazyk

Český znakový jazyk (ČZJ) je hlavní dorozumívací prostředek lidí neslyšících žijících v České republice. Komunikace uživatelů probíhá skrze znaky, gesta, posunky, ale také grimasy nebo pohyby těla. Mluvená čeština je pro tyto osoby v podstatě cizím jazykem. ČZJ bývá obecně zaměňován za znakovanou češtinu. Její slovník sice do značné míry čerpá ze slovníku znakového jazyka, zahrnuje však i znaky jiné. Ty jsou vytvářené obvykle slyšícími osobami s cílem zprostředkovat osobám neslyšícím strukturu příslušného mluveného jazyka. Současná podoba ČZJ je odlišná od dalších národních znakových jazyků v  Evropě i ve světě především svým slovníkem (zásobou znaků), ale i systémovými rysy (gramatikou). Na druhou stranu mají však znakové jazyky z celého světa významné společné rysy, které umožňují mluvčím těchto jazyků se spolu vzájemně dorozumět alespoň na základní úrovni. Pro české prostředí je uzpůsoben tak, aby byl užitečný co nejširšímu spektru uživatelů (jedná se přibližně o  10–15 tisíc uživatelů).

indukční smyčka

Indukční smyčka je zařízení, které osobám se zbytkem sluchu umožňuje plnohodnotný poslech v nejrůznějších prostorech a situacích, ve kterých samotné sluchadlo nestačí. Mohou být buď trvale zabudované, nebo přenosné. Indukční smyčky nejčastěji používají uživatelé sluchadel. Pracují tak, že zvuk přijímaný z nějakého zdroje, například z televize, telefonu, přehrávače apod., je vyzařován do prostoru ve formě proměnlivého magnetického pole modulovaného podle vstupního signálu. Tímto způsobem lze výrazně zlepšit komunikaci pro osoby se sluchovým znevýhodněním v rušných a hlučných prostorech. Prostory, kde může indukční smyčka najít své uplatnění, jsou například dopravní terminály, dopravní prostředky, kostely, kina, divadla, konferenční sály nebo i domácnost.