Bezbariérové Brno

Poradní sbor Rady města Brna pro Bezbariérové Brno

Bez politické podpory to nejde: přednádraží, Brno

Jak při výměně asfaltového povrchu za zámkovou dlažbu mohou vzniknout orientační prvky, které jsou pro osoby se zrakovým znevýhodněním nevyužitelné a nebezpečné?

Ilustrační příběh

Prostor před brněnským hlavním vlakovým nádražím je dlouhodobým předmětem zájmu všech politických stran a hnutí bez ohledu na jejich vztah k nekonečné otázce přesunu nádraží.

Ve středu 1. 3. 2017 proběhlo jednání o opravě nástupních ostrůvků tohoto důležitého přestupního uzlu, kterého se účastnila i expertka v obasti bezbariérovosti a členka nově vzniklého Poradního sboru pro bezbariérové Brno. Z jednání vyplynulo, že půjde pouze o výměnu asfaltového povrchu nástupních ostrůvků a zmíněná expertka připraví návrh možných bezbariérových úprav, které by bylo možné v rámci této opravy realizovat.

Návrh je ve spolupráci se zástupci TyfloCentra a Tyfloservisu v průběhu března vypracován a odeslán Dopravnímu podniku města Brna. Po čtyřech měsících, 19. 7. 2017, když vrcholí oprava tří nástupních ostrůvků přednádražního prostoru, se naše expertka ocitá v přednádražním prostoru v roli náhodné uživatelky. Zjišťuje, že zatímco středový ostrůvek je již opraven, oba krajní ostrůvky oprava teprve čeká. Středový ostrůvek nicméně nemá avizovaný asfaltový povrch, ale je vydlážděn zámkovou dlažbou včetně reliéfní dlažby pro osoby se zrakovým znevýhodněním. Realizovaná řešení nicméně nejsou pro osoby se zrakovým znevýhodněním použitelná. Expertka reliéfní dlažbu vyfotí a umístí s komentářem na svůj osobní Facebook.

Rozlišování termínů, jako jsou umělá vodicí linie, signální pás nebo varovný pás, může někomu připadat příliš akademické, ale i široká veřejnost si povšimne reliéfní dlažby navádějící do nově osazeného mobiliáře (cedule, odpadkové koše, lavičky, přístřešky).

Reliéfní dlažba vedená skrz mobiliář

Analýza

  1. Technická norma zabývající se problematikou zastávek ČSN 73 6425 1 neuvádí řešení pro středový ostrůvek s oboustrannými zastávkami.
  2. V tomto případě se nejedná pouze o nástupní ostrůvek, ale i o průchozí trasu z podchodu hlavního vlakového nádraží směrem do centra města.
  3. Jednalo se pouze o výměnu povrchů v rámci režimu opravy bez projektové dokumentace.
  4. Využití zámkové dlažby vyhovovalo požadovanému termínu opravy, tj. realizaci výměny povrchu u všech tří nástupišť v období letních prázdnin (07–08/2017).

Návrh

  1. Nutnost konzultace používání reliéfní dlažby v zámkové dlažbě se zástupci Poradního sboru pro bezbariérové Brno alespoň v těch případech, které nejsou řešeny příslušnými technickými normami.
  2. Systematické získávání politické podpory pro funkční a bezpečná bezbariérová řešení alespoň v případech úprav realizovaných městem, městskými částmi či městskými firmami.
  3. Medializace špatných (nefunkčních či nebezpečných) bezbariérových řešení s podrobným vysvětlením, v čem přesně chyba spočívá.
  4. Medializace dobrých (funkčních a bezpečných) bezbariérových řešení.

Konkrétní realizace v Brně

Tento případ ukázal, že v Brně v létě 2017 již existovala poměrně stabilizovaná síť lidí vnímajících bezbariérovost jako důležité téma, a to včetně politických zástupců. Zveřejnění fotografií na osobní facebookové stránce expertky na bezbariérovost vyvolalo dosti rychlou vlnu podpory, a to i z poměrně vysokých politických pozic jak příslušné městské části (místostarostka MČ Brno střed), tak i Magistrátu města Brna (3. náměstek primátora města).

Díky této širší politické podpoře bylo možné nalézt způsob velmi rychlého řešení, jímž se stalo nakreslení umělých vodicích linií, jejich schválení expertkou v oblasti bezbariérovosti a opětovné předláždění středového nástupního ostrůvku na náklady Dopravního podniku města Brna.

Reliéfní dlažba vedená podél nástupní hrany středového ostrůvku

Časová osa

  • 1. 3. 2017:

    jednání na MČ, návrh výměny asfaltového povrchu, žádné jiné úpravy

  • 30. 3. 2017:

    zpracován návrh realizovatelných bezbariérových úprav

  • 19. 7. 2017:

    zveřejnění fotek na osobním facebookovém profilu

  • 20. 7. 2017:

    jednání přímo na stavbě

  • 30. 9. 2017:

    umělé vodicí linie předlážděny podél nástupních hran středového ostrůvku

Omezení řešení

  • Největším rizikem je absence politických zástupců, kteří by téma bezbariérovosti rozpoznali jako politicky zajímavé. Značným omezením může být odlišná politická reprezentace na úrovni magistrátu a městských částí.
  • Rizikem je též podpora pouze jednoho politického uskupení. V případě voleb do obecních zastupitelstev v roce 2018 tak neobhájili svůj mandát na magistrátní úrovni hned dvě ze zmíněných uskupení (SZ a Žít Brno).

Závěry

  • Zákony, vyhlášky a normy nejsou schopny pokrýt různorodost všech možných situací. Je tak vhodné konzultovat připravované realizace s odborníky na problematiku bezbariérovosti.
  • Konzultace před samotnou realizací se vždy vyplatí, a to především ekonomicky.
  • Konzultace až v případě nápravy chyb si vždy vyžádá zvýšení nákladů na jejich opravy.

Oprava chybné realizace (nefunkční či nebezpečné) je téměř nemožná bez politické podpory.

Slovníček

reliéfní dlažba

Jedná se o hmatem dobře rozpoznatelný povrch, který slouží k orientaci osob se zrakovým znevýhodněním při pohybu v prostoru. Díky svému specifickému tvaru (hrboly a drážky)dobře naznačuje náhlou změnu povrchu, případně potenciální překážku na trase. Jedná se nejčastěji o venkovní dlažbu vhodnou pro signální a varovné pásy na chodnících, před přechody či na nástupištích metra, tramvají, trolejbusů nebo autobusů. Naprostá většina typů takové dlažby bývá provedena ve světlých barvách, které rozpozná mnoho osob se zrakovým znevýhodněním od běžně používaných tmavých povrchů. Podstatný je barevný kontrast mezi povrchem a reliéfní dlažbou. Existují různé druhy povrchů, které mají svůj specifický význam – například paralelní hrboly ve čtvercovém uspořádání značí přechod komunikace; příčné drážky vůči směru pohybu značí možnou překážku v cestě (kupříkladu schody); podélné drážky vůči směru pohybu značí bezpečnou cestu bez překážek.

vodicí linie

Hmatem rozpoznatelná linie, která slouží k orientaci osob se zrakovým znevýhodněním při pohybu v prostoru. Vodicí linie rozlišujeme na přirozené vodicí linie a umělé vodicí linie. Přirozená vodicí linie je preferovanější. Jedná se především o přirozené součásti prostoru jako stěna domu, podezdívka plotu nebo obrubník trávníku, naopak v žádném případě není vhodnou vodicí linií obrubník chodníku na hraně vozovky. Umělá vodicí linie je speciálně vytvořený stavební prvek, který tvoří zpravidla podélné drážky, čímž je umožněna hmatová identifikace holí nebo nášlapem. Tento typ bývá využíván v případě, kdy není možné v prostoru využít přirozené vodicí linie.