Nástup do MHD: školení řidičů MHD pro jednání s nevidomými cestujícími
Měli bychom se spoléhat na to, že společně s nevidomým člověkem bude nastupovat někdo, kdo rozumí jeho potřebám?
Ilustrační příběh
Píše se rok 2013 a paní Milada jde jako každé ráno na zastávku trolejbusu 25 na Mendlově náměstí. Na zastávce pravidelně potkává muže s bílou slepeckou holí (později zjistí, že se jmenuje Karel), který vždy dorazí autobusem a pak čeká na trolejbus 25.
Paní Milada si povšimla, že Karel vystoupí předními dveřmi a čeká u označníku zastávky. Když přijede trolejbus, Karel aktivuje jeho hlasový majáček (technologie VPN), aby se dozvěděl, je li to linka číslo 25, a případně nastoupí předními dveřmi. Jednou ale tato rutina proběhla jinak. Karlův autobus zastavil na zastávce jako druhý v pořadí za vozem jiné linky. Karel vystoupil předními dveřmi, a aniž by to tušil, nestál v tomto případě u označníku, ale uprostřed nástupiště. Když přijel trolejbus, Milada nastoupila, nicméně Karlovi se nastoupit nedařilo, neboť teď před sebou neměl přední dveře vozu. Začal holí oťukávat bok trolejbusu. Milada na něj proto zavolala, kudy se dostane ke dveřím a Karel úspěšně nastoupil. Pan řidič na něj ale zavolal: „Sakra, chlape, nevíš, že máš stát u označníku?“ Karel se omlouval, že si prý myslel, že u označníku stojí, neboť z autobusu vystoupil předními dveřmi a neviděl, že je jinde.
Jiný den Karel u označníku stál správně. Když přijel trolejbus, Milada nastoupila, nicméně Karel zůstal stát venku. Řidič se na něj zmateně díval, a když Karel stále nenastupoval, začal zavírat dveře. Milada zastavila řidiče a zavolala ven na Karla, že je tu jeho trolejbus 25. Karel urychleně nastoupil a poté Miladě velmi děkoval za upozornění. Ale že prý trolejbusy jsou dnes tak tiché, že v tom okolním hluku vůbec neslyšel, jak trolejbus přijel.
Analýza
- Nevidomí lidé čekající na MHD mají doporučeno, aby stáli u označníku zastávky a nastupovali předními dveřmi vozu.
- Po vystoupení z vozidla MHD, které přijede jako druhé v pořadí, si mohou mylně myslet, že vystoupili u označníku zastávky.
- Nevidomí lidé nemusejí slyšet přijet tichá vozidla MHD.
- Vidící lidé by jim i rádi pomohli, ale nevědí, co vše je pro osoby nevidomé při cestování MHD problémem.
- Mezi tyto vidící lidi patří i řidiči MHD, kteří nemusejí vždy rozumět počínání nevidomého cestujícího.
- Vidící cestující se v MHD nemusejí často setkávat s lidmi nevidomými, ale řidiči se s nimi potkávají pravidelně.
Návrh
- Řidiči by měli mít základní povědomí o tom, co je pro nevidomého cestujícího v MHD důležité.
- Seznámit řidiče MHD s problematikou samostatného cestování nevidomých cestujících.
- Zavést způsob osvětové činnosti pro řidiče MHD, například krátká školení o této problematice.
Konkrétní realizace v Brně
Pracovníci brněnského TyfloCentra řešili časté stížnosti nevidomých cestujících na řidiče MHD, způsobené nedorozuměními mezi oběma skupinami. Proto odborník na bezbariérovost z TyfloCentra Dopravnímu podniku města Brna nabídl, že řidiče MHD seznámí s problematikou samostatného cestování nevidomých osob v MHD i se způsobem, jak jim jej mohou usnadnit a nedorozuměním předcházet. Přestože v tom zprvu dopravní podnik neviděl hodnotu, nakonec svolil a umožnil odborníkovi z TyfloCentra realizovat první školení pro nově přijaté řidiče tramvají.
Školení bylo vyhodnoceno jako úspěšné, a proto se začalo zavádět i pro nové řidiče trolejbusů a autobusů a nakonec i pro všechny stávající řidiče. S využitím ukázek, pomůcek a příhod přímo z reálného života dokázal odborník z TyfloCentra, sám nevidomý, řidičům přiblížit problematiku nevidomého cestujícího v MHD. Školení se ukázalo jako efektivní a řidiči byli překvapeni, jak snadno lze těmto cestujícím ulehčit cestování, když porozumí důvodům jejich chování. Dopravní podnik proto soudí, že šlo skutečně pouze o pochopení problematiky a překonání určité obavy, jak k nevidomým cestujícím přistupovat.
Časová osa
-
2010:
TyfloCentrum oslovuje dopravní podnik
-
2014:
první školení, díky úspěchu spolupráce pokračuje
-
2016:
školení všech stávajících řidičů tramvají
-
2017:
školení všech stávajících řidičů autobusů a trolejbusů
-
2018:
pravidelná školení nových řidičů každý měsíc
-
2020:
zopakování školení pro stávající řidiče
Omezení řešení
- Bariéra nemusí mít v případě osob se zrakovým znevýhodněním podobu pouze chybějící vodicí linie či překážky v prostoru vodicí linie, ale často může jít o bariérové situace, které jsou řešitelné pouze na úrovni vhodné interakce a komunikace.
- Může být složité přesvědčit dopravní podnik, že k vyřešení některých bariérových situací skutečně může stačit „tak málo“.
- Nikdy není možné s naprostou jistotou říci, jak se v konkrétní situaci zachová i vyškolený řidič.
Závěry
- K usnadnění přístupu do určitých prostorů či užití určitých objektů mnohdy stačí jen základní znalost, jak je znevýhodněné skupiny osob využívají.
- Vozidla MHD jsou příklady takových objektů.
- Znalost se neobejde bez komunikace se znevýhodněnými skupinami osob.
- Díky této znalosti se snižuje ostych vyptávat se lidí se znevýhodněním na jejich další potřeby.
K navázání komunikace mohou sloužit krátká informační setkání, jako jsou povinná školení řidičů.
Slovníček
- označník (zastávky)
Označník je svislé výrazné označení tramvajové, autobusové nebo trolejbusové zastávky, popřípadě zastávky jiné veřejné nebo i neveřejné dopravy. Označník se umisťuje zpravidla v úrovni čela nástupní hrany (na začátku nástupního ostrůvku nebo na začátku části chodníku vymezené pro zastávku). Označník nese základní informace o linkách veřejné dopravy, které zastávku obsluhují. Součástí označníku je: značka zastávky; tabulka nebo obdobné označení s názvem zastávky; tabulky nebo obdobné označení s čísly nebo jiným označením linek, případně směrovými šipkami; deska nebo skříňka pro jízdní řády a součástí může být dále i odpadkový koš.
- technologie VPN
Jde o zkratku pro vysílač povelů pro nevidomé. Tato technologie umožňuje využití aktivátoru povelů na malém ovladači nebo na bílé holi, kdy stačí stisknout tlačítko s číslem povelu (1–6). Jednotlivá tlačítka mají vždy jen jednu funkci a její přiřazení ke každému číslu je standardizované. Tlačítko 1 spouští základní informaci o názvu budovy, tlačítko 2 vyvolá doplňkovou informaci pro lepší orientaci, tlačítko 3 informuje o číslu dopravního prostředku a jeho směru, tlačítko 4 potvrzuje řidiči nástup osoby nevidomé do dopravního prostředku, tlačítko 5 aktivuje akustické signalizace na přechodech, tlačítko 6 aktivuje doplňkové klávesnice některých typů elektrických informačních stojanů s hlasovým výstupem. Vysílače se mohou vyrábět s určitou škálou kmitočtů, mezi kterými je možné přepínat (kmitočty se liší podle země Evropské unie).