Bezbariérovost na fakultě architektury: účast členů Poradního sboru pro bezbariérové Brno ve výuce architektury
Jak mohou odborníci z Poradního sboru pro bezbariérové Brno docílit vyššího povědomí o bezbariérovosti prostoru mezi studenty architektury v Brně?
Ilustrační příběh
Ivan je architekt rok po škole. V současné době pracuje v brněnské projekční kanceláři, která se mimo jiné zabývá tvorbou veřejného prostoru. V tuto chvíli jeho tým zpracovává návrh rekonstrukce tramvajové zastávky v Brně. Práce na návrhu probíhá tradičně a bez problému. Za dva měsíce mají návrh připravený. Následně se chystá jako člen týmu na prezentaci projektu před schvalovací komisí. Cítí se sebevědomě. Nad návrhem se zamýšlel ze spousty pohledů, které ho jenom mohly napadnout. Zároveň se mohl spolehnout na své univerzitní vzdělání, kde obdobné projekty řešili.
Otázky a připomínky přicházejí od odborníků na dopravu, zeleň, technické sítě, přičemž na všechny dokáže odpovědět a reagovat tak, aby uspokojil požadavky všech jednotlivých expertů. Náhle ale přichází dotaz na bezbariérový přístup pro uživatele vozíku a osoby se zrakovým znevýhodněním. Ivan najednou ztrácí půdu pod nohama a neví, co má říct. Na bezbariérovost se zaměřil pouze snížením obrubníku, což podle přítomných expertů na bezbariérovost není dostatečné. O vyhlášce č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, slyšel, ale ta mu v diskusi nepomáhá. Chybí vodicí linie, sklon na přechodu je příliš strmý, označník zastávky omezuje průchozí profil ostrůvku a mobiliář je navržen chaoticky. Celý projekt se musí předělat. Ivan zasmušile odchází domů a přemýšlí, jak k tomu vůbec mohlo dojít.
Analýza
- Znalost vyhlášky č. 398/2009 Sb. a legislativy týkající se bezbariérovosti není totéž, jako je umět aplikovat v praxi.
- Nositeli znalosti o aplikaci příslušné legislativy v praxi, respektive o reálném utváření bezbariérového prostoru jsou pouze lidé z praxe. V případě Brna touto kompetencí disponuje hned několik členů Poradního sboru pro bezbariérové Brno.
- Bez této aplikované znalosti je jen velmi obtížné vytvořit funkční bezbariérový návrh prostoru.
- Na architektonických a stavebních fakultách v České republice není věnována dostatečná pozornost této aplikované znalosti utváření bezbariérového prostředí.
Návrh
- Zapojení členů Poradního sboru pro bezbariérové Brno do výuky utváření bezbariérové architektury.
- Používat principy zážitkové pedagogiky.
- Vytvořit sadu špatných (nefunkčních či nebezpečných) bezbariérových řešení s podrobným vysvětlením, v čem přesně chyba spočívá.
- Vytvořit sadu dobrých (funkčních a bezpečných) bezbariérových řešení.
Konkrétní realizace v Brně
Počátek spolupráce Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně se členy Poradního sboru pro bezbariérové Brno se datuje od roku 2008. Tehdy byl první člen ještě neexistujícího Poradního sboru, odborník na veřejný prostor pro nevidomé, požádán zástupcem Fakulty architektury o spolupráci na projektu studentů 4. ročníku s názvem Neviděné město. Od té doby je tento člen Poradního sboru stálým účastníkem tohoto volitelného předmětu.
Na tuto spolupráci navázala v roce 2011 pravidelná účast na přednáškách předmětu Typologie II (povinný předmět), kde se řeší především legislativní záležitosti spojené s osobami s tělesným postižením. Postupně se do spolupráce na obou těchto předmětech začal zapojovat i další člen Poradního sboru, který přibližuje zkušenost uživatele vozíku s pohybem po Brně. Většina přednášek je zaměřena na zprostředkování odlišné tělesné zkušenosti studentům bez této zkušenosti.
V roce 2018 proběhla na Fakultě stavební VUT nejen pro studenty stavebnictví jednorázová akce s názvem Dvojí metr – stejní lidé, stejné potřeby, různá řešení, kde členka Poradního sboru představila odlišnosti v přístupu k utváření bezbariérového prostředí ve Švédsku a České republice.
Zatím poslední pravidelnou aktivitou je přednáška dalšího člena Poradního sboru v rámci povinného předmětu Sociální vědy a vybrané problémy architektury a prostoru, která je věnována tomu, proč jen legislativa nestačí.
Časová osa
-
2008:
účast odborníka na bezbariérovost veřejného prostoru pro nevidomé lidi na projektu Neviditelné město
-
2011:
první účast odborníka na bezbariérovost veřejného prostoru pro nevidomé lidi v rámci předmětu Typologie II
-
2013:
zapojení odborníka na bezbariérovost veřejného prostoru pro uživatele vozíku do výuky předmětu Typologie II
-
2018:
akce Dvojí metr – stejní lidé, stejné potřeby, různá řešení
-
2020:
účast odborníka Poradního sboru na bezbariérovost ve výuce předmětu Sociální vědy a vybrané problémy architektury a prostoru
Omezení řešení
- Většina těchto aktivit probíhá pouze na základě ústní dohody mezi vyučujícím a zvaným hostem.
- Členové Poradního sboru jsou značně časově vytíženi a není snadné jejich zapojení do výuky výrazně navyšovat.
- V praxi jsou architekti často pod velkým tlakem zadavatele, který nemusí problematice bezbariérovosti věnovat dostatečnou pozornost. Ani výuka utváření bezbariérového prostředí na fakultách architektury nemusí ústit do přístupnějších návrhů v budoucnosti.
Závěry
- Díky výukovým aktivitám členů Poradního sboru na Fakultě architektury Vysokého učení technického v Brně se zvýší aplikovaná znalost konkrétních způsobů utváření bezbariérového prostředí.
- Výuka je vedena zážitkovou formou, čímž lze lépe přiblížit zkušenost lidí s tělesným znevýhodněním při pohybu v prostoru.
- Vzhledem k povinnému absolvování předmětů Sociální vědy a vybrané problémy architektury a prostoru a Typologie II se s problematikou aplikované bezbariérovosti seznámí všichni studenti oboru.
Slovníček
- vyhláška č. 398/2009 Sb.
Tato vyhláška z roku 2009 se zabývá obecnými technickými požadavky, které zabezpečují bezbariérové užívání staveb. Vyhláška byla vydána v rámci tzv. stavebního zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, Ministerstvem pro místní rozvoj. Vyhláška stanoví obecné technické požadavky na stavby a jejich části tak, aby bylo zabezpečeno jejich užívání osobami s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do tří let. Podle této vyhlášky se postupuje při zpracování dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, dále při zpracování technického popisu záměru pro vydání územního souhlasu a při zpracování projektové dokumentace, při povolování nebo ohlašování staveb, při vydávání kolaudačního souhlasu, při užívání a odstraňování staveb nebo zařízení a při kontrolních prohlídkách staveb. Vyhláška stanovuje požadavky na stavby (pozemní komunikace, veřejné prostranství, byty, občanská vybavenost), které musí být posléze splněny.